Ty, kdo kráčíš po zemi miliony let, vidím tvé světlo, vidím tvou krásu.
Jsi vše a vše je tebou.
Jsi vědomí ve hmotě.
Jsi světlo v temnotě.
Jsi hvězda, která srdce zažehne.
V objetí jednoty tvé srdce hřeji a objímám.
Jsi svobodná duše, světlo bez retuše.
Květ, který z rosy pije, navždy láska a něha , která žije.
Miliony roků kráčíš, my kráčíme, jiskru v nás stále neseme.
I když mnohé jsme zapomněli,
v srdci dál hoří plamínek naděje, že láska nás probudí do nového úsvitu a ty uvidíš a procítíš velkolepost lidské duše, sama sebe.
Já jsem, kdo jsem.
Já jsem láska.
Já jsem světlo.
Já jsem tvůrce.